Vážený pane Řebíčku,

teprve nedávno jste se stal novým většinovým vlastníkem naší milované Slávie Praha a posléze i jejím oficiálním prezidentem. Přeji Vám v těchto nových funkcích mnoho úspěchů, které budou dělat radost nejen Vám osobně, ale hlavně nám, věrným fanouškům Slávie. Pevně věřím, že to nejhorší máme již za sebou a Slávie již nikdy nebude spojována s něčím nekalým, či dokonce zločinným.

V ruku v ruce s těmito změnami, přišli i změny v kádru. Překvapivě se k nám vrátil Adam Hloušek, který zde chce znovu nastartovat svou slibnou kariéru a my všichni doufáme a věříme, že se mu to povede. Již dříve přišel zkušený brankář Kamil Čontofalský, kterého si pamatujeme jako soupeře v barvách klokanů. Jeho pozice v týmu se ukáže asi až s přibívajícím časem a také podle toho, jak využijí svou šanci brankáři Hanuš s Berkovcem. Nejnovějším přírustkem má pak být mladý obránce Milan Nitrianský, který by měl být nadějí nejen do dalších sezon, ale mohl by aktivně zasáhnout do kádru Slávie již v té letošní. Všichni jsme rozhodně zvědaví jak to dopadne.

Po tomto shrnutí, se pomalu dostávám k meritu věci, proč tento otevřený dopis píši. V posledních dnech se rojí i spekulace kdo všechno by mohl Slávii dále posílit. Padají jména jako Brabec, Latka, Jan Blažek či plzeňák Martin Fillo. Myslím si, že jakoukoli z těchto posil bychom přivitali s otevřenou náručí i přesto, že s některými jmény je spojena nějaká ta kontroverze. Ale upřímně, jde hlavně o výkony na hřišti a to okolo je jen mlha, kterou dříve či později odvane vítr. 

No a nyní to hlavní. Žádám Vás abyste se pokusil do Slávie přivést útočníka jménem Mahamadou Habibou, který v současné době působí v belgickém týmu Zulte Waregem. Tato moje myšlenka byla zpočátku spíše recesí, kterou jsem se bavil, když jsem sledoval ty veškeré spekulace ohledně nových potencionálních posil. V poslední době však přerostla v něco víc a já jsem se odlodlal k tomuto dopisu. Je jasné, že něco takového by mohl napsat každý fanoušek. Kdo by si nepřál ve Slávii Ronalda, Messiho nebo třeba Iniestu. Ale to je samozřejmě nereálné, výplod prostých fantazií a snů, které si můžeme realizovat leda pomocí počítačových her. Bohužel Slávie nemá svého arabského šejka, či alternativu pana Abramoviče. Můj sen je daleko prostší a možná né tak nereálný. Můj sen je znova nastartovat Slávii tam, kde málem nedávno zanikla. Můj sen je, aby v čele útoku stál Mahamadou Habibou. Mým cílem je, abych Vás dokázal přesvědčit k tomu to zkusit. Žijeme v době snů a splněných přání, kdy v televizi sledujeme dříve neznámé lidi, kteří ukáží svůj skrývaný talent a během několika dní se stanou celebritami. A já jsem si položil otázku, proč také něco nezkusit? Pro mnoho lidí bude tento můj nápad špatným vtípkem, někteří se mi vysmějí, ale je možné, že dalším lidem se bude tento nápad líbit, nevím. Lidé jsou různí. Rozhodně si ale budu moci říci: "Já to aspoň zkusil." A teď je tato otázka na Vás: "Zkusíte to také?" 

Já miluji sport a miluji Slávii Praha a mým snem je Mahamadou Habibou v sešívaných barvách. A Vás tímto dopisem žádám, pokuste se splnit mé sny...

S pozdravem

Jakub Pražák

(tento otevřený dopis byl poslán na emailovou stránku Slávie Praha slavia@slavia.cz)